Představenstvo WPB Capital se ohrazuje proti možné manipulaci likvidátora WPB Capital s probíhajícími soudními řízeními proti ČNB. Likvidátor WPB Capital JUDr. Jiří Švihla, jmenovaný na návrh ČNB, se v řízení ve věci žaloby na náhradu škody zjevně snaží o procesní zdržování řízení, kdy zcela v neprospěch WPB Capital podal k soudu návrh na přerušení řízení do doby, než soudy rozhodnou o správní žalobě proti rozhodnutí bankovní rady ČNB o odebrání licence. Představenstvo WPB Capital upozorňuje, že jde o zcela jasný konflikt zájmů, kdy likvidátor usiluje o maximální zdržení průběhu soudního sporu, nehájí zájmy členů a věřitelů družstva, nýbrž subjektu, díky kterému vykonává svou činnost, tedy ČNB.
JUDr. Jiří Švihla obdobným způsobem, kdy zasahuje mimo rámec svých kompetencí, které jsou vymezeny účelem likvidace, postupuje i v dalším řízení – v žalobě proti rozhodnutí bankovní rady ČNB o odnětí licence. Přestože jde o záležitost představenstva družstva, likvidátor činil prostřednictvím svého právního zástupce úkony, odvolal plnou moc právnímu zástupci představenstva a neinformoval představenstvo o vývoji v této věci. Představenstvo tak bylo až s půlročním zpožděním obeznámeno s vyjádřením ČNB v dané věci, a to teprve po rozhodnutí soudu, že ve věci má nadále jednat představenstvo, nikoliv likvidátor.
Rozhodnutí ČNB o odejmutí licence WPB Capital, spořitelní družstvo nabylo právní moci 24. 6. 2014. Jelikož družstvo vyčerpalo všechny zákonné možnosti, jak se bránit v rámci správního řízení, podalo ještě téhož dne spolu s několika svými členy s dalšími členskými vklady žalobu proti rozhodnutí bankovní rady ČNB k Městskému soudu v Praze, kterou se domáhá jeho zrušení.
Jak ČNB informovala ve svém prohlášení z 24. 6. 2014, licence byla WPB Capital odejmuta kvůli údajnému umělému navyšování části kapitálu, nabývání nedovolených typů cenných papírů a obcházení limitu angažovanosti. Likvidátorem WPB Capital byl posléze na návrh ČNB jmenován JUDr. Jiří Švihla.
WPB Capital již v minulosti informovalo veřejnost, ČNB i příslušné orgány, jako poslaneckou sněmovnu ČR, Ústavní soud nebo Evropskou komisi, že vyhláška ČNB (konkrétně část o zákazu finanční asistence), jejíž porušení se WPB Capital vytýká, je protiústavní, v rozporu s vnitrostátními zákony vyšší právní síly, stejně jako nařízením Rady EU, což je soudu prokázáno mimo jiné i odbornými právními posudky. Zmiňovanou vyhlášku č. 123/2007 Sb. navíc sama ČNB již zrušila a nahradila ji od 5. 3. 2014 novou. ČNB tedy o odejmutí licence WPB Capital rozhodla podle již neúčinného právního předpisu.
Podaná žaloba směřuje proti nezákonnému postupu ČNB ve správním řízení, napadá řadu pochybení ČNB v rozhodnutí o předběžném opatření, a zejména pak v rozhodnutí o odejmutí licence. WPB Capital v žalobě právní argumentací, podpořenou posudky předních právních kapacit, vyvrací tvrzení ČNB, že jednání, která ji byly vytýkána, byly protiprávní, neboť byly nesprávně právně kvalifikovány, a navíc nemohou být ani přičítány WPB Capital.
Z tohoto důvodu představenstvo WPB Capital v podané žalobě navrhuje, aby si soud v rámci předběžné otázky vyžádal stanovisko k nesouladu Nařízení rady EU a vyhlášky ČNB u Soudního dvora Evropské unie. Dále upozorňuje, že ČNB navíc i přes své podezření o umělém navýšení kapitálu nepovolila vstup silných investorů, kteří do družstva hodlali vložit výrazně vyšší částku, než kterou ČNB zpochybňovala. Na žádosti WPB Capital o projednání vstupu investorů ČNB reagovala sdělením, ve kterém uvedla, že takové jednání nepovažuje za vhodné vzhledem k platnosti předběžného opatření. Toto jednání ČNB považuje představenstvo WPB Capital za tendenční.
V žalobě je rovněž důkazně podloženo, že protizákonného postupu se ČNB dopustila i při hodnocení nákupu cenných papírů. Ty totiž družstvo nakupovalo v souladu se zákonem o spořitelních a úvěrních družstvech, který ve znění účinném do dne 3. 8. 2012 povoloval nabytí těchto směnek jako majetku, pokud byly nabývány s cílem držet je do splatnosti. Všechny předmětné směnky byly řádně reportovány ČNB a hlášení o limitech angažovanosti byla zcela v souladu s pravidly v Guidelines CEBS, článek 32. Nadto byly všechny předmětné cenné papíry zcela splaceny včetně výnosu. WPB Capital tak nejenže neohrozilo stabilitu družstva, jak ČNB ve svém prohlášení tvrdí, ale naopak díky těmto bezpečným a ziskovým transakcím zhodnotilo vklady svých členů. Odnětí licence družstvu z důvodu, že pro své členy vydělalo peníze, hodnotí představenstvo WPB Capital jako naprosto absurdní a považuje to za jasný důkaz účelovosti postupu ČNB.
Kromě zmíněných zásadních skutečností se žaloba zabývá i dalšími pochybeními ČNB, jako jsou špatný postup při uplatňování správního trestání, absence řádného dokazování, rozhodování na základě již zrušené vyhlášky nebo podjatost pracovníků ČNB, zejména viceguvernéra ČNB prof. PhDr. Ing. Vladimíra Tomšíka, Ph.D., který se na konci roku 2013 opakovaně setkával s Ing. Pavlem Petrovičem, bývalým členem WPB Capital, usilujícím o zničení záložny a ovládnutí jejího majetku mimo jiné prostřednictvím insolvenčního řízení, zahájeného společností Tapovan, s.r.o. pro pohledávku, kterou WPB Capital zásadně neuznává.
Skutečnost, že se prof. Tomšík opakovaně potkával s Ing. Petrovičem, například na zasedání tzv. Klubu FIDO ČNB zpočátku odmítala připustit. Až později na svých stránkách o této skutečnosti informovala veřejnost: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/106/106_poskytnute/poskytnute_2015_02.html
Část členů milionářského Klubu FIDO je nechvalně známá z různých konkurzních kauz a soudních sporů se státem. Je proto zarážející, že se viceguvernér ČNB potkával s takovou skupinou osob, dokonce jim přednášel a o této skutečnosti neinformovaly webové stránky ČNB, kde se běžně uvádějí seznamy prezentací členů bankovní rady.
Z výše uvedených důvodů podalo představenstvo WPB Capital 23. 5. 2014 k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 žalobu na náhradu škody způsobené ČNB přesahující 1,6 miliardy Kč, přičemž při stanovování výše škody vycházelo ze znaleckých posudků, kdy škoda každým dnem dál narůstá.
Představenstvo WPB Capital
Vše o WPB Capital 